Přeskočit na obsah

Pátá projektová výzva byla ukončena!

Podrobnosti
Technologická Inkubace

Devadesát procent zakladatelů startupů jsou muži

31.10. 2024
line-arrow Devadesát procent zakladatelů startupů jsou muži

Mají v sobě Češi potřebnou podnikavost, nebo jsme stále národem zaměstnanců? To se dlouhodobě snaží rozklíčovat CzechInvest, agentura pro podporu podnikání a investic. Ředitel divize podnikatelského prostředí Michal Urban vysvětluje, jak potřebná data zjistit, proč je třeba změnit mindset a školní osnovy nebo jaká jsou úskalí českého podnikatelského prostředí a proč potřebujeme více inovativních startupů.

Článek byl přejat z portálu www.e15.cz.

Jak moc chtějí Češi podnikat?

Tohle s jistotou nevíme, protože nám chybí potřebná data. V první řadě je tedy třeba rozlišovat význam slov podnikavost a podnikání. Podnikání je to, když nějaký podnikavý člověk realizuje svůj nápad a založí vlastní byznys. Pro nás je ale velmi důležitá i samotná podnikavost. Podnikaví lidé se nutně nemusí stát podnikateli, obecně je chceme mít i na nejrůznějších zaměstnaneckých pozicích. Mají totiž celou řadu důležitých vlastností, jako jsou třeba ochota riskovat, vytrvalost nebo schopnost vidět příležitost tam, kde jiní vidí překážku.

Kde je možné data o podnikavosti získat?

Zásadní je zapojení do takzvaného Global Entrepreneurship Monitoru, což je největší světová studie zaměřená na podnikání a podnikavost, která poskytuje klíčová data a analýzy, které jsou používána mezinárodními organizacemi, jako jsou OECD, Světové ekonomické fórum a Evropská komise. My sice nějaká data máme, například od Ministerstva školství nebo i ze startupových programů CzechInvestu, chybí nám ovšem ucelený pohled a kontinuální sběr dat. Ten by nabídl nejen srovnání se zahraničím, ale také bližší informace o našem vývoji v čase.

Proč zatím v programu nejsme?

V tuto chvíli už je jen jedna překážka, a to zajištění financování. Bavíme se třeba o třech až čtyřech milionech korun ročně. Když vezmeme v potaz, že stát získá cenná data, která pak může vytěžit mnoha způsoby, není to z mého pohledu nikterak přehnaná částka. To je něco, co se teď CzechInvest snaží hodně vysvětlovat. V říjnu jsme k tomu uspořádali konferenci, kde se vesměs celá odborná veřejnost shodla, že taková data potřebujeme. Je vidět, že státní resorty mají chuť to řešit. Nevýhodou ale je, že podnikavost je velmi meziresortní téma. Intuitivně spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože jde o podnikání, zároveň tam ale velkým dílem vstupuje i Ministerstvo školství, s dílčími tématy potom i Ministerstvo práce a sociálních věcí a další instituce.

A nemůžeme si informace o podnikavosti alespoň trochu odvodit z dat, která máme? Třeba podle toho, kolik přibývá, nebo naopak ubývá živnostníků a firem?

Vždy hodně záleží na interpretaci, statistika je hra s čísly. Když se podíváte na nějaký prostý jev, třeba právě kolik za rok ubylo živnostníků, nemusí nám to o aktuální situaci říkat vůbec nic. To, že vidíme úbytek, třeba vůbec neznamená, že končí aktivní podnikatelé. Mohlo jen dojít k legislativní změně, která korigovala neaktuální stav v rejstříku. Do čísel se to ale propíše. Proto je důležité dívat se na data komplexně, s ohledem na demografické křivky a další souvislosti.

To se tedy stalo i v loňském roce, kdy ubylo nejvíc živnostníků za posledních 30 let?

Ano, souviselo to především s povinnými datovými schránkami. Spousta neaktivních registrovaných živnostníků raději ukončila činnost, než aby se na ně nová povinnost vztahovala. Došlo tedy k jistému „pročištění systému“. Určitě tady ale byly i další vlivy. Roli sehrála covidová situace nebo válka na Ukrajině a s tím související zvýšení cen energií. Ale CzechInvest se na jednotlivé živnostníky až tolik nezaměřuje, naše aktivity směřují především ke startupům, malým a středním podnikům, popřípadě k velkým investorům. Naší oblastí jsou převážně firmy s inovačním potenciálem.

Když se přece jen podíváme na relevantní data, co nám říkají o podnikání v Česku? Roste třeba počet lidí, kteří se pustí do podnikání a založí firmu?

Neřekl bych, že je tam nějaká dramatická změna. Určitě to souvisí s většinovým mentálním nastavením Čechů. Obvykle nepřemýšlíme nad tím, že bychom po škole začali podnikat, jsme nastaveni spíše tak, že vyjdeme školu a budeme si hledat práci jako zaměstnanci. Nevidíme žádné větší vlny a výkyvy, ani že by lidé začínali ve velkém podnikat. Jisté rozdíly ale vidět můžeme, když se podíváme na jednotlivé životní fáze člověka. Třeba mladých lidí do 25 let nebo u žen na mateřské, kde podíl trochu narůstá.

Pouští se dnes obecně do podnikání více žen?

Pokud to porovnáme s okolními státy, v Česku bohužel není potenciál žen využívaný tak, jak by mohl být. Vidíme to i přímo u našich programů. Třeba v rámci programu Technologická inkubace evidujeme stovky startupů a u skoro devadesáti procent z nich jsou zakladateli muži. Vidíme tedy obrovskou disproporci – a určitě to není o tom, že by ženy byly méně inovativní. Problém je daleko hlubší a jako společnost tady máme obrovský dluh.

Zmínil jste, že se věnujete především firmám s inovačním potenciálem. Proč potřebujeme víc takových firem? Jaké jsou vlivy na českou ekonomiku?

Problém české ekonomiky je ten, že většina stávajících českých firem je zapojená do subdodavatelských řetězců. Nejsou těmi, kdo vytváří konečný produkt, tím pádem nemají vliv na koncovou cenu a nejsou v přímém kontaktu se zákazníkem. To je něco, co bychom potřebovali změnit. Cílem je mít ideálně vlastní produkt, který jde ke koncovým zákazníkům a kde mám nejvyšší marži. Aby taková situace mohla nastat, potřebujeme transformovat současný ekonomický model. A také potřebujeme víc firem, které budou opravdu inovativní a budou tahouny v tom svém odvětví. Protože když se to nestane, tahouni budou jinde a my jim budeme za levno dodávat jednotlivé komponenty.

S jakými překážkami se začínající podnikatelé v Česku nejčastěji potýkají? 

Jednou z největších překážek je obecně nastavení české společnosti. Už ve školách se mnohem častěji zaměřujeme na to, co kdo neumí – a to si s sebou neseme i do zaměstnání. Ukazujeme si na ty, kterým se něco nepovedlo. To je v podnikavějších státech s větší podnikatelskou tradicí odlišné. Úspěšné startupy z těchto zemí často říkají, že to vyšlo třeba až na třetí, čtvrtý pokus. V Izraeli se říká, že kdo do třiceti nezkrachoval, ten promrhal čas a dostatečně se nesnažil. Tohle nastavení nám chybí a bohužel se to promítá i do podpory podnikání. Všichni víme, že podnikání je samo o sobě rizikové. Na začátku nikdy nevíte, jestli se to povede. Některé podpůrné programy pro startupy jsou ale nastavené tak, že se to zkrátka povést musí. Pokud něco nevyjde, můžete peníze klidně vracet jako neuznatelný náklad. To je přitom naprosto proti logice.

Když si odmyslíme finanční podporu, jaké je v Česku prostředí pro vznik a fungování nových společností?

Řekl bych, že jedním z problémů je nedostatečná informovanost. Zase to začíná už ve školách, kde tuto problematiku vůbec neřešíme. A když se pak dospělý člověk rozhodne podnikat, dohledat si všechny informace není vůbec jednoduché. Obecně si potom firmy hodně stěžují na větší byrokracii. Už jen samotné založení firmy tady trvá o něco déle než jinde v zahraničí. Ale abych nebyl negativní, určitě je tady patrná snaha to zlepšit a vzniklou situaci řešit. Hodně to souvisí třeba s digitalizací a dalším zjednodušováním procesů. Vzniká portál podnikatele, vláda schválila balíček opatření pro podnikatele, který by měl pomoci se zvládnutím administrativní zátěže. Rozhodně se tady děje spousta věcí, jen by to mohlo být o něco rychlejší. Ve srovnání s dalšími zeměmi, se kterými se chceme srovnávat, jsme pořád trochu pozadu.

A co možnosti podpory podnikavosti i samotných podnikatelských aktivit na nestátní úrovni? Co třeba v těchto oblastech dělá CzechInvest?

CzechInvest je široce rozkročený a má řadu aktivit, které zahrnují třeba podporu podnikavosti u studentů nebo služby pro startupy, malé a střední podniky i velké investory. Když to vezmu postupně, v rámci Národního plánu obnovy teď realizujeme velký projekt na podporu podnikavosti. Snažíme se dostat celou problematiku do vzdělávacího procesu, takže spolupracujeme s Ministerstvem školství a dalšími resorty. Cílem je pootočit český mindset, ale to je samozřejmě běh na dlouhou trať.

Proto máme i „rychlejší aktivity“. V současné době jsme největší agenturou na podporu startupů v Česku. Od roku 2011 jsme jich podpořili téměř sedm set. Máme řadu programů, ať už na to, aby z nápadu vůbec vznikl startup, nebo aby později došlo k dalšímu rozvoji firmy či její expanzi do zahraničí. Pokud jde o podporu malých a středních podniků, ta se odehrává především v regionech. Cílem je zvyšovat informovanost a individuálně konzultovat s firmami věci, které je v tuto chvíli „pálí“. Každý rok navštívíme několik set firem, máme rozsáhlou zpětnou vazbu a dokážeme situaci ve firmách analyzovat a zprostředkovaně předat dál – třeba relevantním resortům.

V neposlední řadě tady máme velké investory. To jsou  často zahraniční firmy, kterým jsme pomohli se zasídlením v Česku, nebo naopak české firmy, se kterými jsme řešili jejich expanzi. V rámci „aftercare“ služeb jim následně pomáháme se širokou paletou otázek, například v rámci zaměstnanosti, vízové politiky a podobně.

Co byste teď poradil podnikavým lidem, kteří mají podnikatelský nápad a rádi by ho realizovali?

V případě, že jde o hodně inovativní nápad, určitě bych jim doporučil obrátit se na CzechInvest. Zmíněný program Technologická inkubace se totiž nezabývá jen tou částí, kdy už startup reálně existuje, ale ve velkém se věnuje i preinkubační fázi. To znamená, že ještě než vůbec založíte firmu, projdeme s vámi váš nápad, popovídáme si o byznys modelu a poradíme, jak co nejlépe postupovat, aby byla realizace úspěšná. Řekl bych, že v tom je náš program unikátní.

Michal Urban
Pracuje v agentuře CzechInvest jako ředitel Divize podnikatelského prostředí, kde má na starosti zejména činnost regionálních kanceláří, podnikatelskou lokalizaci, brownfieldy, digitalizaci interních dat a vznik jednotného datového skladu. Byl manažerem evropského projektu, v rámci kterého mapuje CzechInvest stav lokální ekonomiky a na základě získaných dat vytváří vlastní komplexní ukazatele hodnocení území a datové modely pro plánování územního rozvoje. Na základě těchto dat připravuje jeho tým pro firmy a municipality celou řadu služeb, aktivit a nástrojů.

Podobné aktuality