Přeskočit na obsah
Technologická Inkubace

Hana Chlebná: Česko má dlouhou tradici v oblasti výroby farmaceutických produktů a zdravotnických prostředků

Startupy TECH4LIFE
19.09. 2024
line-arrow Hana Chlebná: Česko má dlouhou tradici v oblasti výroby farmaceutických produktů a zdravotnických prostředků

Agentura CzechInvest ve svém projektu Technologická inkubace podporuje i firmy z oblasti biotechnologií, zdravotnictví a obranného průmyslu, zřídila pro ně Tech4Life Hub. Jak si české firmy vedou v těchto náročných odvětvích, které mají vysokou přidanou hodnotu? Čtěte v rozhovoru s ředitelkou Tech4Life Hubu Hanou Chlebnou. 

Článek byl převzat z webu Vědavýzkum.cz

Jakých oblastí lidské činnosti se týká Tech4Life Hub? 

Hub Tech4Life je zaměřen na podporu vzniku a rozvoje technologických startupů a uvedení na trh nových produktů v oblastech zdravotnictví, obranného a bezpečnostního průmyslu a ochrany obyvatel. 

V oblasti zdravotnictví se jedná konkrétně o léčiva, zdravotnické a diagnostické prostředky, telemedicínské technologie, biotechnologie a nové materiály pro zdravotnictví. 

Oblast obranného a bezpečnostního průmyslu zahrnuje technologie dvojího využití neletálního charakteru, jako jsou např. výcviková a simulační řešení, komunikační systémy nebo technologie pro zajištění kybernetické bezpečnosti.

V oblasti ochrany obyvatel hledáme řešení posilující kritickou infrastrukturu, IZS, ochranu proti chemickým, biologickým, radiologickým a nukleárním (CBRN) hrozbám nebo měřicí, detekční a zabezpečovací techniku.

A jak si stojí Česko v oblastech, které Tech4Life Hub pokrývá? Jsme v něčem na špici a naopak, jsou oblasti, kde se máme ještě co učit?

Silnými stránkami Česka jsou oblasti biochemie, genetiky a pokročilých materiálů – v poslední době především nanomateriálů.  

Je na českém trhu dostatek firem, které se právě těmito oblastmi zabývají? Kdo jsou hlavní hráči v této oblasti?

Česko má dlouhou tradici v oblasti výroby farmaceutických produktů a zdravotnických prostředků.  Nejvýznamnějším představitelem tradice farmaceutické výroby je společnost Zentiva, jejíž historie je spjatá s Fragnerovou lékárnou U Černého orla, otevřenou na Malostranském náměstí již na konci 15. století. Více než stoletou historii má i dnešní závod izraelské společnosti TEVA Pharmaceuticals, původně české společnosti Galena, v Opavě. 

Současnou farmaceutickou výrobu a výrobu zdravotnických prostředků v Česku reprezentují nejen zahraniční investoři, kteří zde vybudovali nové vývojové a výrobní kapacity, jako např. MSD, Novartis, Gilead Sciences nebo Olympus, ale také úspěšné české společnosti, které se prosadily na globálním trhu jako například Linet, Contipro, BTL nebo Biovendor.

Čím je oblast Tech4Life specifická? 

Vývoj a uvedení nového léčiva nebo zdravotnického prostředku na trh představuje značné výzvy. Jednou z nejvýznamnějších jsou vysoké náklady, které zahrnují investice do výzkumu, vývoje, klinických testů a schvalování produktů, které podléhají přísným regulatorním předpisům. Tento proces je nejen finančně, ale také časově náročný. Především u léčiv může být doba od počátečního stadia výzkumu až po uvedení produktu na trh velmi dlouhá, protože po úvodní výzkumné fázi je nutné provést rozsáhlé klinické testování a získat potřebná schválení. To vyžaduje současně značné finanční zdroje. 

Další překážkou je technologická náročnost. Vývoj zdravotnických prostředků a farmaceutik většinou vyžaduje spolupráci odborníků z různých oblastí, jako jsou biotechnologie, medicína a inženýrství. Koordinace těchto týmů a integrace různých technologií je často velmi náročná. Důsledkem této finanční, časové a odborné náročnosti je vysoká rizikovost z podhledu soukromých investic.  

Právě proto je klíčová podpora základního výzkumu financovaná z veřejných zdrojů, která překlene počáteční fáze výzkumu a vývoje nových technologií, které jsou zásadní pro pozitivní ekonomický i společenský rozvoj. 

Legislativně náročná oblast s vysokou přidanou hodnotou 

V Tech4Life Hubu je nejvíce zastoupena skupina (spolu)zakladatelů s doktorským a vyšším titulem a také s licenčním či majetkovým zastoupením veřejné výzkumné organizace. Čím je to dáno? 

Je potřeba mít jasnou exit strategii a jasný byznys plán. Musíte se naučit mluvit řečí investora. Úroveň žádostí v Tech4Life Hubu je opravdu vysoká a počet projektů, které jsou transferem technologií vyvinutých v akademické sféře, významně převyšuje průměr dosažený v rámci všech žádostí výzvy Technologická inkubace. Je to dáno tím, že vývoj inovativních řešení v oblasti zdravotnictví je náročný proces, který velmi často vychází z pokročilého výzkumu. Zakladatelé s doktorským vzděláním a zkušenostmi z veřejných výzkumných institucí jsou proto klíčoví pro úspěšné zavádění těchto technologií do praxe. Jejich akademické a výzkumné zázemí jim umožňuje lépe porozumět komplexním vědeckým a technologickým výzvám, což je v této oblasti zásadní kompetence.

Co činíte v CzechInvestu, abyste tuto náročnost překonali? 

Laboratorní prostory s nároky na vysoký stupeň a specifické vybavení jsou dalším aspektem náročnosti vývoje léčiv a zdravotnických prostředků. Vybavením míním nejen speciální finančně nákladné přístroje, jako jsou např. fluorescenční a elektronové mikroskopy, chromatografy, hmotnostní spektrometry, sekvenátory DNA, různé zobrazovací technologie nebo simulátory lidského těla, které umožní provádět pokročilé experimenty. Stejně náročné jsou i technické požadavky na vlastní prostory laboratoří, především těch, ve kterých probíhá vývoj léčiv. U nich se nejedná pouze o povrchy, které musí být odolné vůči chemikáliím, snadno čistitelné a dezinfikovatelné, ale především o zabezpečení filtrace vzduchu a podtlakových systémů například v laboratořích s infekčními materiály, kde negativní tlak zabezpečuje, aby se kontaminovaný vzduch nedostal mimo laboratoř. 

Biologická bezpečnost laboratoří musí být zajištěná jak kontrolou přístupu, tak i oddělenými ventilačními systémy a dekontaminačními prostory. Specifické předpisy se vztahují i na rozvody speciálních plynů a kapalin, které musí být distribuovány bezpečně a efektivně nebo na nakládání s nebezpečnými a biologickými odpady, včetně likvidace chemických látek a dekontaminace.

Komplexnost vybavení a vlastního provozu laboratoří je velmi nákladná. Inkubované firmy proto mají možnost využít poskytnutou podporu z programu Technologická inkubace na jejich pronájem především ve výzkumných centrech akademické sféry nebo využít limitované nabídky soukromého sektoru (např. soukromý inkubátor Innocrystal, inkubátor Vidia ve Vestci nebo inkubátor společnosti Contipro).  

Máte například v nabídce nějaké laboratorní prostory? Pomáháte firmám takové prostory budovat? 

CzechInvest v současnosti jedná i s několika developery, kteří mají zájem o investice v této oblasti nemovitostního trhu. Vhodné modely pro výstavbu a provoz společně s nimi a zástupci měst hledáme v zahraničí. Na začátku letošního roku jsme pro ně zorganizovali studijní cestu do Medicon Valley, které zahrnuje významné biomedicínské parky Dánska a Švédska (více si můžete přečíst v rozhovoru s René Samkem, pozn. red.). 

Věřím, že rostoucí počet zájemců o pronájem prostor pro biomedicínský výzkum podpoří výstavbu inkubátorů. Současně by velmi pomohlo, pokud by se nám podařilo prosadit veřejnou podporu pro tento typ developerských projektů, např. v EU obvyklou formou garantovaného pronájmu po určitou úvodní fázi po uvedení do provozu, kdy není dosaženo potřebné obsazenosti. 

Když byla zahájena činnost translačního centra Pharmtheon, které patří pod ÚOCHB, jeho ředitel Jan Skácel zmiňoval přehnanou, někdy až nesplnitelnou náročnost předpisů pro budování laboratorních prostor. Snažíte se tyto legislativní nedostatky nějak napravit? 

Již zmíněná náročnost předpisů, která se vztahuje nejen na regulatorní podmínky pro zdravotnický výzkum, vývoj a výrobu, ale i na technické požadavky pro prostory, ve kterých tyto aktivity probíhají, je jednou z dříve zmíněných bariér pro zakládání nových firem. Primárně jde o zajištění bezpečnosti ve všech fázích těchto činností, méně pak o úroveň byrokracie. V případě Pharmtheonu byla náročnost mimořádná, protože laboratoře musely být dodatečně začleněny do budovy, která byla původně projektována pro kancelářské účely.

Ultravysokofrekvenční EKG i přípravek proti štěnicím 

Kolik finančních prostředků je alokováno na 4. výzvu Technologické inkubace, kolik z ní může být podpořeno projektů a kolik se jich přihlásilo?

Na čtvrtou výzvu je alokováno 118 mil. Kč. Do výzvy se přihlásilo celkem 125 projektů, z toho v hubu Tech4Life hodnotíme 31 z nich. Kolik startupů vstoupí do inkubace, bude jasné až na závěr tohoto procesu.

Navíc, mezi nejlépe hodnocenými projekty mohou být jak žadatelé, kteří uplatňují podporu do výše 1,5 mil. Kč, tak i ti, kteří žádají o podporu v režimu Inkubace plus do maximální výše 5 mil. Kč. Kteří žadatelé se nakonec podělí o limitovanou alokaci, je v tuto chvíli obtížné odhadovat. 

Přesto mohu velmi ráda potvrdit, že mezi projekty, které postoupily do závěrečného kola hodnocení, jsou opět velmi kvalitní projekty v oblasti Tech4Life. I přes limitované zdroje věřím, že mnozí z žadatelů získají i vysoké hodnocení v komisích, které nám umožní podpořit jejich další rozvoj.  

Otázkou zůstává, jak nejlépe využít ochoty některých úspěšných českých podnikatelů investovat do kvalitních startupů a vytvořit po vzoru projektů PPP a nejlepší evropské praxe investiční fond, který by poskytl další zdroj financování projektům, které úspěšně ukončí inkubaci. Inspiraci nemusíme hledat daleko – například v Rakousku vládní agentura AWS (Austria Wirtschaftsservice GmbH) spravuje fond, který kombinuje veřejné prostředky (státní i evropské) s investicemi od soukromých partnerů a zaměřuje se na podporu inovativních startupů a rozvojových firem s významným tržním potenciálem.

Jsou nějaké podpořené projekty z předchozích výzev, které byste ráda zmínila a které podle vás mají potenciál být úspěšné? 

K nejlépe hodnoceným projektům patří ultravysokofrekvenční EKG (VDI Technologies), ekologicky šetrné insekticidy proti štěnicím (Preagon Biotech), pokročilé polymerní povrchy pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (Sophomer), přenosné zařízení „Catcher“, které pomáhá policejním složkám odhalovat padělaná léčiva (Lightly Technologies), systém pro diagnostiku a terapii dysartrie s podporou AI (Scicake) nebo ultralehká jednorázová bezdrátová vrtačka a fréza navržená pro chirurgii hlavy a páteře (uWesp Medical). To je několik úspěšných projektů. 

Velmi pozitivní zprávou je, že z celkového počtu třinácti podpořených projektů v technologické oblasti Tech4Life je  jedenáct z nich (85%) výsledkem transferu výsledků akademického výzkumu a vývoje. To mimo jiné dokládá, jak důležité jsou investice do výzkumu pro rozvoj domácích firem a celkově pro budování ekonomiky založené na znalostech. 

Dá se říct, jaký je profil zakladatele startupu v oblasti biotechnologií? Jde o bývalého výzkumníka, který vidí potenciál v něčem, na co přišel během doktorátu?

Ve třetí i čtvrté výzvě se opakují tři základní typy startupů. Prvním z nich jsou tzv. wellnesové aplikace, které nevyžadují certifikaci a slouží k plánování a monitoringu zdravého životního stylu. U těch jsou zakladateli zpravidla mladí nadšenci se zkušenostmi ve vývoji softwaru a aplikacemi umělé inteligence. 

Druhým typem startupů jsou projekty, které vycházejí z klinické praxe lékařů, případně projekty, které řeší jejich potřeby novými produkty dosud nedostupnými na trhu. Protože lékaři se chtějí věnovat léčbě a nemají zájem podnikat ve výrobě zdravotnických prostředků, hledají technicky zdatného partnera a společně s ním vyvinou nový produkt, který je základem nového startupu. 

Třetí skupinu tvoří bývalí výzkumníci, kteří se rozhodnou komercionalizovat výsledky svého výzkumu. Tyto projekty vykazují nejvyšší míru přidané hodnoty i potenciál uspět na trhu a některé z nich zcela oprávněně míří na globální trh. 

Technologická inkubace a zakládání startupů je dle dat hlavně mužská záležitost. Je tomu tak i v hubu Tech4Life? Čím to je a snažíte se činit nějaké kroky na podporu žen – zakladatelek? 

Ano, je tomu tak a je to dost pochopitelné, pokud respektujeme skutečnost, že mladí vědci po ukončení náročných studií zvažují svoji roli v profesním i soukromém životě. Vzhledem k náročnosti zdravotnických oborů tak převládají v roli zakladatelů muži, i když mezi úspěšnými projekty ve třetí výzvě je i startup založený ženou, a stejně tomu bude, předpokládám, i v právě hodnocené čtvrté výzvě. 

Mimochodem jste mě přiměla podívat se na složení managementu 10 globálních farmaceutických firem a výrobců zdravotnických prostředků.  Ve všech případech jsem našla ve vedení muže, a dokonce mě překvapilo, že většina managementu je obsazena muži.  V tomto směru jsme na tom tedy u našich startupů lépe, protože ve většině startupů v oblasti Tech4Life jsou ženy zastoupeny mnohem významnějším podílem.

Založení startupu je otázkou motivace a ochoty podstoupit riziko 

S jakými veřejnými výzkumnými organizacemi v hubu spolupracujete? 

Primárním cílem spolupráce je vyhledávání kvalitních projektů vhodných pro komercionalizaci, propagace Technologické inkubace jako motivace a podpory v raných fázích po založení nové firmy a samozřejmě i odborná spolupráce při hodnocení projektů. 

Akademické instituce v oblasti biotechnologií, farmacie a výzkumu materiálů mohou významným způsobem přispět svojí odborností i podporou v procesu inkubace startupů, proto jsou cenným partnerem. 

S jakými partnery spolupracujete a jak konkrétně?

Většina našich aktivit je zaměřena na vytváření efektivní spolupráce mezi akademickým, privátním a veřejným sektorem, s cílem podpořit rozvoj celého ekosystému v dané technologické oblasti. Není překvapující, že spolupracujeme s významnými komerčními partnery, kteří mají zájem o inovativní startupy, a to jak v oblasti společného vývoje nových produktů, tak jako potenciálních investičních příležitostí. Tyto spolupráce přinášejí oboustranný prospěch, urychlují inovace a posilují pozici startupů na trhu

Jak jsou na tom obecně české výzkumné organizace se zakládáním startupů a spin-offů? Co je v zakládání spin-offů brzdí? Jsou zde třeba i nějaké legislativní nedostatky? 

Startupy v Hubu Tech4Life, které jsou založeny na výsledcích výzkumu v akademické sféře, mají vypořádané licenční smlouvy s mateřskou institucí, ve které byla příslušná technologie vyvinuta. Je tedy zřejmé, že zakládání spin-offů má v současných legislativních podmínkách řešení. 

Kde si myslím, že je v této oblasti nedostatek, je metodika v oblasti oceňování patentů. Proces komercionalizace patentu je poměrně složitý proces vyžadující odborné znalosti jak v oblasti práva duševního vlastnictví, tak i v oblastech financí a technologií. Rozvoj těchto kompetencí by pomohl zvýšit procento patentů uplatněných v praxi. 

Obecným problémem při zakládání startupů, platným pro všechny technologické oblasti hubů, je nedostatek motivace a neochota podstoupit riziko. Startupy v Tech4Life jsou navíc ve významně složitější situaci než startupy, které se například zabývají zpracováním, organizací nebo ochranou dat – tam jsou počáteční náklady nízké, rizika malá a možnost ukončení činnosti firmy relativně snadná. 

Budete si v budoucnu vyhodnocovat, kolik firem, které jste inkubovali, působí na trhu i 2–5–10 let po skončení inkubace a jak se jim daří? 

Určitě ano, bezpochyby se bude jednat o velmi cennou zpětnou vazbu. Tyto informace nám pomohou nejen optimalizovat naše služby, ale také co nejefektivněji využívat veřejné zdroje a zlepšovat celý ekosystém pro rozvoj zdravotnické výroby.

Kdo je Hana Chlebná
V současné době působí jako ředitelka Hubu Tech4Life v agentuře CzechInvest a zastupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v Evropské alianci pro kritická léčiva. Nedávno dokončila dvouleté vyslání do DG GROW, kde přispívala k práci Evropské pracovní skupiny zaměřené na rozšíření výroby vakcín a zdravotnických prostředků proti covid-19. Během své práce pro Evropskou komisi Hana uplatnila 14 let zkušeností ze sektoru Life Sciences, kterými navázala na více než 15 let předchozí praxe získané v CzechInvestu v oblasti hospodářského rozvoje, regionálního růstu a přímých zahraničních investic.

Autorka: Martina Kurfirstová

Podobné aktuality