Přeskočit na obsah
Technologická Inkubace

Ivo Denemark: Od nápadu k úspěchu aneb jak správně rozjet startup

Investice Startupy
29.07. 2024
line-arrow Ivo Denemark: Od nápadu k úspěchu aneb jak správně rozjet startup

S rozvojem malých nadějných firem v Česku pomáhají technologické parky a inkubátory. Dokážou poradit v úplných začátcích, ale třeba i propojit s vhodným investorem. Jak vybrat ten správný pro váš nápad?

Článek byl převzat z časopisu Computer

Rozjet vlastní byznys rozhodně není nic jednoduchého. Ze začátku vám možná pomůže rodina a přátelé, nicméně záleží také na tom, s jakým projektem přicházíte. „Když řeknete, že budete zabezpečovat komunikaci na základě kvantového kódování mezi družicovými konstelacemi a armádami členských států NATO, tak vám na to babička nejspíš nepřispěje,“ říká ředitel Divize startupů a venture investic v agentuře CzechInvest Ivo Denemark.

Aktuálně působíte na pozici šéfa divize startupů v agentuře CzechInvest. Jak jste se vlastně k nadějným podnikatelským projektům dostal?

Od jednadvaceti let jsem podnikal, měl jsem školu pro vzdělávání manažerů, kterou jsem posléze prodal. Živil jsem se jako konzultant napřed v oblasti dotací, potom v oblasti inovací. Na CzechInvest mě zlákala možnost pracovat se startupy ve space industry, protože CzechInvest provozuje pro Evropskou kosmickou agenturu inkubátor ESA BIC. Začal jsem tedy pracovat pro vesmírné startupy a po nějakých dvou letech práce s nimi jsem byl povýšen na pozici ředitele Divize startupů a inovativních malých a středních podniků. Pod moji divizi tak spadají veškerý inkubační aktivity nejenom právě z vesmírného akcelerátoru, je to ale třeba i NATO akcelerátor Diana, který připravujeme s Ministerstvem obrany, startupy v Technologické inkubaci nebo akcelerace startupů do zahraničí.

Jaký první krok by měl udělat člověk, který má v hlavě startupový projekt, o kterém si myslí, že by s ním mohl prorazit na dnešním trhu?

V první řadě je potřeba si říct, co je jeho cílem. To znamená sepsat si byznys plán, což může znít trochu povrchně, ale bez toho se člověk dál nepohne. V momentě, kdy vím, kolik chci peněz, nastupuje krok nazývaný FFF – Friends, Fools and Family. To znamená, v první rovině začnu shánět prostředky ve svém okolí. Čili zainvestovat do projektu můžete buď vy sám, nebo vaši přátelé či rodina, ale také už to může být nějaký soukromý investor nebo právě nějaký program podpory inovací. Existuje také celá řada soutěží, ale tam už se dostáváme k tomu, o jaký konkrétní projekt se jedná. Protože když kamarádům nebo rodině řeknete, že máte stroj na výrobu bramborových lupínků, tak to asi pochopí spíš, než když řeknete, že budete zabezpečovat komunikaci na základě kvantového kódování mezi družicovými konstelacemi a armádami členských států NATO. Tak to už možná přece jenom ta babička nezainvestuje.

Dá se nějak předem prověřit, jestli můj nápad má vlastně šanci na úspěch?

V tomto ohledu si myslím, že docela dobře fungují technologické inkubátory. A to jak krajská síť, která vám poskytne třeba nějaké prvotní konzultace. A pak tady existuje řada různých soutěží právě pro začínající podnikatele, ať už je to Vodafone Nápad roku, nebo právě různé krajské soutěže. A tam si myslím, že když si člověk ještě není úplně jistý a chtěl by získat nějakou zpětnou vazbu, tak tohle zrovna může být místo, kde se potká i třeba s investory i s mentory. Poradí mu třeba, že by ten produkt měl pilotovat někam ještě dál, kam ho to samotného nenapadne. Důležitá věc, což je velmi častý český nešvar, že přece nebudeme vyprávět o svém nápadu, protože by nám to někdo ukradl. Tak to rozhodně neplatí, je potřeba naopak ty lidi vlastně konfrontovat. Bavit se s nimi o tom nápadu, nasbírat nějaké jejich názory. Protože jestli je to tak jednoduchá věc, kterou by vám někdo ukradl, tak asi ani nestojí za to se jí zabývat.

Jaká je nejlepší strategie pro oslovení investora?

Je potřeba mít jasnou exit strategii a jasný byznys plán. Musíte se naučit mluvit řečí investora. Když přijdete třeba za chemikem a začnete mu vyprávět, no tady to bublá a je to červený, tak vám nebude rozumět. Ale když se naučíte jeho jazyk a trošku se vcítíte do té druhé strany, bude ta komunikace najednou jakoby vyrovnanější, to potom máte mnohem větší šanci. My v tomto ohledu děláme na CzechInvestu jednou ročně Investiční akademii pro startupy, kde právě učíme zájemce jak komunikovat s investory. Typickým problémem je to, že startup je zamilován do nějakého problému, který řeší, ale investor o tom problému velmi často vůbec nic neví, to není jeho práce, jeho práce je investovat peníze a zajišťovat nějakou jejich návratnost. Toto musí ten člověk pochopit, když za ním jde.

Mohl byste ještě víc přiblížit činnost těch inkubátorů? V čem tedy mohou začínajícím projektům pomoci?

Obecně inkubátory jsou spíše zaměřeny na úplně ty nejranější fáze toho podnikání. Dost často mívají třeba podporu od nějakého města či kraje, takže typicky, když je to ten regionální inkubátor, tak nabízí nějakou prvotní konzultaci či prostor pro představení nápadu. A potom jsou inkubátory, které jsou spíš zaměřené na to, že poskytují jen nějaké kancelářské zázemí, což není ve své podstatě špatně. V raných fázích projektu je pro firmy velmi důležité se mezi sebou potkávat. Další inkubátory pak nabízí různé zajímavé programy. Třeba Jihomoravské inovační centrum má projekt Prototypuj a ověřuj, kde třeba pomůže právě některým vybraným uchazečům v těch programech podpory udělat nějaký prototyp fyzického produktu a první ověření na trhu. My v rámci našich inkubačních programů děláme i takzvanou preinkubaci, to znamená, že pomáháme firmám nějakým způsobem vydefinovat, který program podpory je pro ně nejlepší, a vydefinovat třeba nějaké požadavky na inkubátory v místě jejich působení a podobně. A pak jsou už inkubátory specializované na nějaké konkrétní technologie, třeba kreativní průmysl, kdy můžete využít různé 3D tiskárny či brýle a podobně.

Na co by se tedy člověk při výběru vhodného inkubátoru měl zaměřit?

To hlavní hledisko je, aby služby inkubátoru dávaly tomu startupu smysl. Pak je důležité se zaměřit například i na cenu těchto služeb. Některé inkubátory poskytují nějakou zkušební dobu zdarma, jiné třeba chtějí získat podíl ve firmě. Důležité je také se podívat, jakou síť mentorů akcelerátor nabízí. Jestli tam opravdu jsou nějací odborníci, nemusí tam samozřejmě být přímo fyzicky každý den. A potom je dobré vědět, jaké firmy tam už působí, protože to také něco naznačuje. A ne každý inkubátor, který je třeba dobře hodnocený, musí být dobrý zrovna pro moji firmu.

Co začínajícím firmám nabízí konkrétně CzechInvest?

Těch programů je celá řada, ale úplně nejzákladnější je to, že nabízíme pomoc, když chcete vyvinout ten základní produkt. Ať je to vesmírný akcelerátor ESA BIC, nebo program Technologická inkubace zaměřující se právě na prvotní nápad, kde pomůžeme i s propojením na investory. Pomáháme také s prosazováním projektů v zahraničí. Vytipovat si vhodný region a tamní akcelerátor.

Jaké oblasti technologické oblasti jsou pro začínající firmy asi nejatraktivnější? Jako roli v nich hraje trend generické AI?

AI je samozřejmě fenomén. Já bych ale řekl, že velmi brzy už nebudou na trhu startupy primárně postavené na AI, protože používat AI v rámci startupu bude něco jako používat email. Hodně se mluví v souvislosti s novou vládní strategií o kvantových technologiích, zejména v cybersecurity už některé startupy v této oblasti vidíme. Myslím si, že s válkou na Ukrajině začal být velkým tématem obranný průmysl. Ten byl do té doby vlastně pro startupy úplně tabu a teď najednou vidíme, že ty firmy se toho nebojí. Chápou, že to je důležité, že se tam dá vydělat. A to nemluvím o puškách a granáty nebo výbušniny. Jsou to projekty na šifrování telekomunikace nebo třeba inovace kolem dronů.

Můžete zmínit nějaké konkrétní startupy, které vzešly právě z programů CzechInvestu?

Tak ono je těžké vybrat si to nejoblíbenější dítě, ale takovou firmou, kterou rádi zmiňujeme, je třeba Dronetag. Vznikla vlastně ze skupiny studentů, kteří přišli před několika lety na náš vesmírný hackaton, který jsme organizovali. Dnes je to mezinárodní firma, která má přes padesát zaměstnanců. Zabývá se digitalizací dronové dopravy, dalo by se zjednodušeně říct, že vyvíjejí takové SPZ pro drony. A je to takový jednoduchý příklad toho, kdy oni dokázali identifikovat nějaký
problém dříve, než přišla regulace. Připravili hardware a dokázali na něj nalákat investory. Dnes mají výrobu v Asii a pokryté velké světové trhy. Z těch vesmírných to může být ještě třeba
startup Stratosyst, vyvíjející stratosférické balony, které dosahují obrovských výšek. Řeší tak projekty s Evropskou kosmickou agenturu, ale také projekt v oblasti defence. Na rozdíl od běžných
satelitů, třeba od Elona Muska, které pořád běhají dokola kolem planety, tak tyto balony dokážou poměrně dlouhou dobu držet na jednom místě. To znamená, že třeba v rámci nějakého dlouhodobého pozorování, jsou mnohem stabilnější.

Kdo je Ivo Denemark
Vzděláním makroekonomický historik a pedagog, od prodeje vlastní vzdělávací společnosti se dlouhodobě věnuje pomoci inovativním záměrům a jejich financování. Do agentury CzechInvest nastoupil v roce 2020 na pozici Business development managera inkubátoru ESA BIC. Znalost inkubačního procesu následně využil při zakládání specializovaných programů podpory (inkubátorů) pro AI, Mobility, Kreativní průmysly a další sektory. Mnoho let se věnuje sociálním projektům, zejména na pražském Žižkově, a spoluzaložil charitativní festival ŽižCon. Závodně hraje curling, je dobrovolný hasič. Mezi jeho koníčky patří deskové hry, vodáctví a výchova dcery.

Autor článku: Jan Spěšný

Podobné aktuality